U Vítků, samota
skrýš agentů-chodců · Pocinovice 45, 345 09 Pocinovice, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Hledali jsme díru v železné oponě

Dostupné v: English | Česky

Po únoru 1948 se na Toušovy začali obracet jejich známí, kteří měli v Československu po zavedení nového režimu potíže. Chtěli, aby je Václav Touš převedl do Německa. Ten využil výhodné polohy svého statku, který ležel na samotě v sousedství Jezvineckého lesa, jen asi deset kilometrů od státních hranic, a pomáhal v útěku za hranice svým známým a lidem, za které se zaručili jeho přátelé. Při převodech mu pomáhal jeho syn Josef Touš. Později začali spolupracovat s agentem-chodcem Aloisem Suttým. Vybudovali převaděčskou síť, přes kterou prošly desítky emigrantů. Uprchlíci přijeli do pohraničí vlakem, nebo je někdo přivezl autem. Potom se ukryli na samotě U Vítků, kde počkali do přechodu. Ve skrýši si je vyzvedl Alois Suttý a odvedl je do Německa. V opačném směru přiváděl kurýry západních zpravodajských služeb. V březnu 1950 takto do Čech převedl kurýra Stanislava Rachače a za 14 dní se pro něj měl opět vrátit. Rachač byl ale zatčen Státní bezpečností a při výslechu vyzradil úkryt na Toušově farmě. 8. dubna 1950 přišel Alois na samotu U Vítků, kde na něj však již čekali estébáci. Alois zaklepal na domovní dveře a na donucení estébáků mu hospodář Touš otevřel. Policisté se vrhli na Suttého, který se bránil střelbou. V předsíni domu se strhla přestřelka, při které byl zraněn jeden zasahující strážmistr a Suttý. Nakonec estébáci agenta zdolali a spoutali. Josef Touš vzpomínal, že u domovních dveří zůstala po potyčce ustřelená klika. Estébáci zatkli také Václava Touše a Josefa Touše.

Josef Touš

Josef Touš

Josef Touš se narodil 9. listopadu 1929, pochází z Pocinovic. S otcem Václavem Toušem se zapojili do protikomunistického odboje, převáděli uprchlíky přes hranice do Německa. Spolupracovali s agentem-chodcem Aloisem Suttým. Převáděčská síť byla prozrazena v dubnu 1950. Toušovi i Suttý byli zatčeni, spolu s odbojovou skupinou z Klatov byli souzeni jako „protistátní skupina MUDr. Krbce a spol.“. Josef Touš byl za zločin velezrady odsouzen k 10 letům vězení. Byl vězněn na Pankráci a na Jáchymovsku, pracoval na lágrech Eliáš, Svatopluk na Slavkovsku a Prokop. V roce 1955 byl podmíněně propuštěn. Poté pracoval v zemědělství a lesnictví. Je předsedou pobočky Konfederace politických vězňů v Domažlicích.

U Vítků, samota

Dostupné v: English | Česky

Samota u lesa, několik kilometrů od německých hranic. Ideální úkryt i výchozí místo pro cestu přes železnou oponu. Právě výhodné umístění rodinného hospodářství a neochvějné demokratické přesvědčení přivedlo Václava Touše a jeho syna Josefa k „protistátní činnosti“. V letech 1948–1950 se samota stala centrem třetího odboje, výchozím místem pro hraniční přechody, úkrytem uprchlíků i kontaktním místem agentů-chodců. Toušovi využívali svých znalostí hraničních hvozdů a po únoru 1948 převáděli přes hranice do Německa uprchlíky. Jejich aktivita však byla prozrazena. V roce 1950 došlo v jejich domě k přestřelce mezi agentem Suttým a StB, Toušovi byli zatčeni.

U Vítků, samota

Na tomto místě

Hledali jsme díru v železné oponě

Hledali jsme díru v železné oponě

Josef Touš
Paměť národa pro váš chytrý telefon
Stáhněte si zdarma! Aplikace Místa Paměti národa vzniká na základě vzpomínek pamětníků na události minulého století v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století.