Vranov nad Dyjí, hájenka
Felicino údolí 101, Národní park Podyjí, 671 03 Vranov nad Dyjí, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Příprava na útěk za hranice

Dostupné v: English | Česky

Sotva dvacetiletá Julie Hrušková se v roce 1949 seznámila v práci s kolegou, který nutně potřeboval převést přes hranice. Protože sama komunisty nesnášela a navíc měla otce, který dělal v pohraničí hajného, rychle se domluvili, že do Rakouska utečou spolu, ještě s dalšími dvěma mladíky. Den přechodu nastal 13. března 1949. „Sešli jsme se u našich ve Vranově. V neděli po obědě rodiče s bráchou odešli na přehradu, vojáci tam rozbíjeli granátem ledy. Já jsem se s nimi rozloučila s tím, že s klukama půjdeme na zámek a potom pojedeme společně do Brna. Ze zámku bylo vidět na cestu, po které šli rodiče. Když byli dostatečně daleko, zavelela jsem ,Honem!‘, doma jsem si rychle sbalila věci na cestu, sousedce řekla, ať našim vyřídí, že jsem jela do Brna, a zamířili jsme k hranicím.“

Julie Hrušková

Julie Hrušková

Julie Hrušková se narodila 18. května 1928 v Boskovštejně na Znojemsku. Její otec sloužil jako hajný v česko - rakouském pohraničí, takže dobře znal lesy a kraj kolem hranic. Po únoru 1948 ji o převedení přes hranice požádal známý s kamarádem. Odešla s nimi, přes Vídeň se dostala do uprchlického tábora v Linci, kde probíhal nábor k ilegální činnosti proti totalitnímu Československu. Julie se přihlásila. Měla převádět uprchlíky přes hranice. Byla však zadržena v Linci v sovětské zóně a převezena do Českých Budějovic. Následovaly výslechy v Brně, kde následkem mučení a bití potratila (v Rakousku se zasnoubila s americkým vojákem, kterého pak už nikdy neviděla). Byla odsouzena k 15 letům za špionáž, z toho 8 let byla vězněna v Pardubicích. Propustili ji až při velké prezidentské amnestii roku 1960. Poté pracovala jako švadlena. 28. října 2010 jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy.

Vranov nad Dyjí, hájenka

Dostupné v: English | Česky

Do tohoto domu se po druhé světové válce nastěhoval hajný Karel Hruška. Byl mu přidělen revír těsně sousedící s rakouskými hranicemi. Při svých obchůzkách se seznámil s rakouskými finančními strážníky. Díky znalosti terénu a kontaktům na druhé straně hranice mohl být užitečný lidem, kteří po roce 1948 chtěli z Československa uprchnout. Prvního člověka se mu podařilo převést v srpnu 1948. O pár měsíců později se k útěku odhodlala i jeho dcera Julie s přáteli. Rodina Karla Hrušky byla v důsledku toho postavena pod přísný dozor a další převody byly znemožněny. Z hraničního pásma se Hruškovi museli v padesátých letech vystěhovat.

Vranov nad Dyjí, hájenka

Na tomto místě

Příprava na útěk za hranice

Příprava na útěk za hranice

Julie Hrušková
Paměť národa pro váš chytrý telefon
Stáhněte si zdarma! Aplikace Místa Paměti národa vzniká na základě vzpomínek pamětníků na události minulého století v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století.