Starý Knín, domek Budínských
Staroknínská 322, 262 03 Nový Knín, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

S dítětem se postavila do cesty StB

Dostupné v: English | Česky

Na Zelený čtvrtek 14. dubna 1949 kráčel kostelník Budínský z nedalekého kostela domů. V kostele připravoval velikonoční mši. Náhle u něj zastavilo auto, chvíli něco ukazoval, pak nastoupil do auta a odjel, popisovali sousedé rodině Budínských, Heleně a Zdeňkovi Šidákovým, kteří se zde skrývali. Šidák byl stíhaným tzv. agentem-chodcem, Helena se i s malým synkem pokusila před dvěma týdny přejít hranice, byla zadržena těsně před hranicí pohraničníkem, několik dní vězněna v Klatovech a pak propuštěna. Ve Starém Kníně u Budínských se ukrývali a chystali se na cestu přes hranice. Zatčení pana Budínského byl šok pro celou rodinu. Tušili, že v nejbližších hodinách či dnech je StB opět „poctí“ návštěvou. Pro takový případ připravili Helena a Zdeněk únikový plán: Zdeněk měl z půdy udělaný malý tajný pokoj, z okna si připravil prkno do stodoly. Neustále sledovali silnici. Odejít chtěli na Velký pátek večer. Odpoledne pojedli ovesnou kaši jako postní jídlo. Jak dojedli, uviděli, že k domku v zatáčce u silnice zastavila dvě auta, která přijela seshora od Mokrých Vrat. Z vozů vyskákali čtyři chlapi a rovnou přes dvorek k domu. Helena vzala do náruče synka a rozhodla se za každou cenu policisty zdržet, aby měl její manžel čas přes půdu a stodolu prchnout: „Říkala jsem si, že mě zase pustí, manželovi šlo o život. Chovali se jako dobytkové. Okamžitě začali řvát: ,Kde je Šidák, ta svině!‘ My na to, že o něm nic nevíme,“ vzpomíná Helena Šidáková, která nám nakreslila plánek (viz fotogalerie), jak její muž utíkal. Přelezl z půdy přes prkno do stodoly, z ní seskočil na zadní cestu, oběhl dům a zamířil ke kostelu, proběhl nejbližší pěšinkou mezi domy a zmizel do polí směrem k Mokrým Vratům. Zastavil se až v lesním remízku za Knínem, opřel se o strom a oddychoval. Zatím StB prohledávala dům. Po prohledání sklepa zamířili na půdu, kde objevili jeho únikovou cestu. „Z půdy se vrátili zuřiví. Nadávali mi ,Ty kurvo!‘, ale byla jsem šťastná, že muž utekl. Dva estébáci odjeli zatknout starostu a při cestě vzali i Jarču (starší sestra Jindřišky Budínské, která pracovala ten den na poště). Starostovi oznámili, že je zodpovědný za vše, co by se eventuálně dělo dál. Že musí hlídat okolí a vše hlásit StB, protože je možné, že se Šidák vrátí. Oznámili mi, že jsem zatčená, ať si vezmu jen pár osobních věcí a doklady, že už se sem nevrátím a dítě zůstane tady,“ vypráví Helena Šidáková, která vzpomínky sepsala do knihy Přetržené roky. Když zatýkali Helenu, její sedmnáctiletá přítelkyně z dětství Jindřiška Budínská se oblékala. Helena se jí ptala, co dělá, opověděla jí, že jí přeci nenechá samotnou. Policista na to zařval: „Přesně tak, i vy jdete s námi.“ Malý synek prý strašně plakal: „Křičel tak zoufale, že jsem bolestí nemohla vydat ani hlásku. Estébáci prohlásili, že mé zatčení oznámí mým rodičům a ,bába ať si pro toho parchanta přijede‘,“ popisuje Helena Šidáková, která se k dítěti vrátila až po šesti letech. Jindřišku a Helenu strčili do auta a vezli je do Prahy. Jeli vzhůru silnicí k Mokrým Vratům, kde Helena letmým pohledem z auta spatřila v remízku svého muže opřeného o strom. Policisté si ho nevšimli a zatčené odvezli do Bartolomějské ulice v Praze.

Helena Šidáková

Helena Šidáková

Narodila se 6. května 1925 v Praze. Po válce nastoupila do Československého rozhlasu, kde potkala svou životní lásku - technika a studenta ČVUT Zdeňka Šidáka. Ten měl za sebou válečné totální nasazení ve Vídni, kde se údajně napojil na odbojovou skupinu. Po válce vstoupil do KSČ, prý na pokyn kolegů z odboje. Roku 1947 však založil rodinu, manželům se narodil syn Zdeněk a on KSČ opustil. Po únoru 1948 jej čekal vyhazov z rozhlasu i z fakulty. Rozhodl se pro emigraci, Helena s kojencem zatím zůstala doma. Zdeněk se počátkem roku 1949 z exilu vrátil coby agent-chodec a zorganizoval útěk celé rodiny i dalších osob. Akce však byla prozrazena a Helena s malým synkem byla dopadena a uvězněna v klatovské věznici. Brzy ji propustili, tajná policie však byla Zdeňkovi nadále na stopě. Když jej o Velikonocích roku 1949 nedopadla v úkrytu ve Starém Kníně, zatkli estébáci Helenu a surově ji mučili, manžela však neprozradila. Zdeněk byl nakonec dopaden v jiném úkrytu v Jizerských horách. Dostal doživotí, Helena dvacetiletý trest, věznění neunikli ani Zdeňkovi rodiče. Malého synka Šidákových zatím vychovávali Helenini rodiče. Helena prošla věznicemi v Novém Jičíně a Pardubicích, propuštěna byla na amnestii prezidenta A. Zápotockého pro vězněné matky v roce 1955. Manželovi zůstala věrná, čekala na něj 14 let. Zdeněk Šidák se dočkal pádu komunismu, zemřel ale již v létě roku 1990 na mozkovou příhodu.

Starý Knín, domek Budínských

Dostupné v: English | Česky

Starý Knín je někdejší samostatná ves, nyní součást města Nového Knína. Pod kostelem v domku v zatáčce žila rodina Budínských, která u sebe ukrývala hledané Helenu a Zdeňka Šidákovi s ročním synkem Zdeňkem. Na Velký pátek roku 1949 je sem přijela zatknout StB.

Starý Knín, domek Budínských

Na tomto místě

S dítětem se postavila do cesty StB

S dítětem se postavila do cesty StB

Helena Šidáková
Paměť národa pro váš chytrý telefon
Stáhněte si zdarma! Aplikace Místa Paměti národa vzniká na základě vzpomínek pamětníků na události minulého století v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století.