Plzeň, Bory
bývalé letiště · Slovanské údolí 159/109, 318 00 Plzeň-Plzeň 3, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Hlídky nad západní hranicí

Dostupné v: English | Česky

Letiště v Plzni-Borech se v roce 1951 stalo prvním působištěm Josefa Pavlíka, čerstvého absolventa letecké akademie. Josef se ve tvrdém bojovém výcviku s ostrou střelbou na pozemní i vzdušné cíle osvědčil a zakrátko byl povýšen na velitele letky. Od roku 1952 docházelo ke zpřísňování režimu na západní hranici Československa. Josef tak dostal úkol nad hranicí hlídkovat. „Protože tam už bylo vykáceno, tak se to dobře sledovalo.“ Když byla na západní straně hranice spatřena americká letadla, ihned vzlétal. „Hranice je dost křivolaká a oni lítali tak ve sto až dvou stech metrech, takže občas tu hranici řízli.“ Američany ale nikdy nedostihl. „Měli tenkrát kvalitnější radary než my. A měli informace. Byli o hodně dál.“ Za své působení na borském letišti zažil také noční akci proti americkým letounům, které se dostaly až nad Plzeň. „Pravděpodobně zabloudili, ale mohla to být i provokace.“ Západní jednotky v příhraničí se postaraly i o další ostré nasazení, když přes hranici pouštěly balony s protikomunistickými letáky. „Nejdřív jsme balony sekali vrtulema a pak jsme na ně i stříleli.“

Josef Pavlík

Josef Pavlík

Josef Pavlík přišel na svět 18. května 1927. Dětství prožil na malém hospodářství ve Staňkově. Po vychození obecné školy navštěvoval gymnázium v Domažlicích. Němci však za války jeho třídu zrušili, a tak se rozhodl nastoupit na Baťovu školu práce ve Zlíně. Odtud byl v březnu roku 1945 odveden na zákopové práce. Při útěku před frontou se dostal až za strýcem do Prahy, kde zažil povstání. Po válce si Josef Pavlík doplnil vzdělání a začal pracovat jako učitel. Všechen svůj volný čas ale trávil snahou o obnovu Staňkovského aeroklubu a letiště. Jeho provoz byl zahájen v roce 1947 leteckým dnem. O rok později nastoupil Josef Pavlík na povinnou vojenskou službu. Přihlásil se do důstojnické školy letectva v záloze, která sídlila v Pardubicích, kde získal odznak navigátora. Po ukončení vojenské služby nastoupil na tříletou leteckou akademii v Hradci Králové. Následovalo nasazení ke 4. stíhacímu leteckému pluku v Plzni. Zde získal hodnost velitele letky a instruktora létání. Vzpomíná, že v té době často hlídkovali nad západní hranicí, kde občas létala americká špionážní letadla. V roce 1953 byl Josef Pavlík převelen do Bratislavy, kde se přeškolil na proudové stroje MiG. V následujících letech působil v Brně, Košicích či Piešťanech jako instruktor létání. To už měl hodnost majora. V roce 1963 přijal nabídku pokračovat v kariéře jako inspektor nadzvukového letectva. Díky svým zkušenostem zanedlouho získal pozici náčelníka taktické a střelecké přípravy, ve které působil až do odchodu z armády v roce 1985. Poté pokračoval jako civilní zaměstnanec v Meziresortní komisi pro řízení letového provozu. Po revoluci v roce 1989 se aktivně účastnil obnovy Svazu letců ČSFR a byl jednomyslně zvolen jejím prvním předsedou. Za dobu ve funkci se zasadil o vznik Památníku padlým čs. letcům na náměstí Svobody v Praze. Celý život se také věnoval a stále věnuje popularizaci letectví a píše odborné práce na téma bezpečnost v letectví.

Plzeň, Bory

Dostupné v: English | Česky

Letiště v plzeňské části Bory vzniklo již na začátku 20. století a patří tak k prvním na našem území. Za druhé světové války ho pro vojenské účely využívala německá Luftwaffe. Po osvobození v květnu 1945 krátce sloužilo americkým jednotkám k repatriacím válečných zajatců na Západ. Následovalo převzetí letiště československou armádou, která zde v roce 1951 zřídila 22. leteckou stíhací divizi. O dva roky později došlo k přezbrojení na proudovou techniku, která na borském letišti působila až do šedesátých let. Poté letiště využívala vrtulníková letka. Vojenský provoz letiště byl ukončen v roce 1991 a úplné zrušení letiště nastalo o čtyři roky později. Za komunistického režimu sloužilo jako výchozí místo vzdušné ochrany západních hranic. V současné době se v lokalitě nachází průmyslová zóna a bývalou funkci toho místa připomíná pouze několik hangárů, které dnes slouží jako sklady.

Plzeň, Bory

Na tomto místě

Hlídky nad západní hranicí

Hlídky nad západní hranicí

Josef Pavlík
Paměť národa pro váš chytrý telefon
Stáhněte si zdarma! Aplikace Místa Paměti národa vzniká na základě vzpomínek pamětníků na události minulého století v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století.