Hrabětice
Pohraniční 359, 671 68 Hrabětice, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Tragický pokus naivního Poláka o překonání hraničního zátarasu

Dostupné v: English | Česky

V polovině srpna roku 1962 zemřel v blízkosti obce Hrabětice na Znojemsku při pokusu o přechod československých hranic do Rakouska polský občan Tadeusz Bernard. Společně s dalším Polákem a svým vrstevníkem Janem Woisem zdolal vzdálenost od polsko-československé k československo-rakouské hranici pěšky. Podařilo se mu překonat i první signální stěnu hraničního zátarasu, zasažen a usmrcen byl až při prolézání střední stěny. Třicetiletý zedník Bernard a profesionální řidič Wois vstoupili na území Československa v prostoru Kladsko na konci července 1962. Pěšky a za pomoci buzoly postupovali směr Brno a Hrušovany nad Jevišovkou, až přišli do hraničního pásma. Tam se ukryli ve stohu slámy. Jejich cesta trvala dvanáct dnů, další dva dny strávili v úkrytu. Když se po setmění 13. srpna odhodlali připlížit k hranici, se štěstím zdolali první signální stěnu zátarasu, aniž by byl vydán signál. U střední stěny ale Bernarda štěstí opustilo a byl smrtelně zasažen proudem. Woise zasáhl proud až po styku s Bernardovým tělem, zraněn nebyl. Pohraničníkům, které zavedl k místu tragédie cvičený pes, se Wois vzdal, byl vzat do vazby a během několika týdnů deportován do Polska. Mladí Poláci nebyli na přechod ostře střežené hranice vybaveni, neměli totiž u sebe žádné pomůcky k překonávání hraničního zabezpečení.

Signální stěna

Signální stěna

Plot z ostnatého drátu postavený ve vzdálenosti několika set metrů až několika kilometrů od hranic, vysoký zhruba tři metry; jeho účelem bylo zamezit nebo zpomalit přechod osob přes státní hranice. Jednotlivé ostnaté dráty byly zároveň slaboproudými vodiči, které při přerušení, uzemnění nebo při vzájemném dotyku podaly hlídce či pohraniční rotě signál, tzv. zkrat, a tím upozornily na pokus o překonání stěny.

Hrabětice

Dostupné v: English | Česky

Hrabětice (německý název Grafendorf) se nacházejí na jihovýchodě okresu Znojmo poblíž železniční trati do nedalekého Hevlína, při hranici s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko, k níž obec do roku 1920 patřila. Okrajovou příhraniční částí obce zvanou Trávní Dvůr protéká řeka Dyje. Mezi místní pamětihodnosti patří pozdně barokní kostel sv. Antonína, v obci se každoročně v červnu pořádají tradiční Hrabětické hody. V šedesátých letech 20. století se obec stále vyrovnávala s následky odsunu drtivé většiny původního obyvatelstva do Německa a Rakouska a sídlila v ní rota Pohraniční stráže spadající pod 4. brigádu se sídlem ve Znojmě. Rota byla roku 1966 přesunuta do nedalekých Hrušovan nad Jevišovkou.

Paměť národa pro váš chytrý telefon
Stáhněte si zdarma! Aplikace Místa Paměti národa vzniká na základě vzpomínek pamětníků na události minulého století v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století.