Debrník
Zaniklá hraniční obec u Železné Rudy · Železná Ruda 34, 340 04 Železná Ruda, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Přežil boje u Tobrúku, zemřel při přechodu hranice

Dostupné v: English | Česky

Na konci března 1948 přišli o život v blízkosti obce Debrník u Železné Rudy při pokusu o přechod státní hranice do tzv. americké okupační zóny v Bavorsku František Zábřeský (* 9. 9. 1922, † 30. 3. 1948), národní správce exportu jabloneckého zboží, a jeho sekretářka Bohumila Příhodová (* 1. 2. 1920, † 30. 3. 1948). Případ byl tehdy hodnocen jako vražda a sebevražda a vina připsána Zábřeskému, ovšem pochybnosti okolo případu se dodnes nepodařilo rozptýlit. Šestadvacetiletý Zábřeský, bývalý příslušník československé zahraniční armády, veterán od Tobrúku a člen leteckých jednotek RAF, stejně jako jeho o dva roky starší sekretářka, patřili k předpřevratové elitě a první vlně utečenců, kteří prchali před očekávanými represemi v důsledku nastávající sovětizace země. Hranice byla tehdy ještě propustná, ovšem např. v oblasti Železné Rudy platil zákaz vstupu cizím osobám do celního a pohraničního pásma. Zábřeský s Příhodovou zákaz porušili, byli zpozorováni hlídkou SNB, následně měli uprchnout do lesa a tam podle dobových dokumentů Zábřeský, „když viděl, že mu bude přechod hranic znemožně[n], zastřelil Příhodovou a pak sebe“. Navzdory úsilí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který musel případ v roce 2003 pro neprůkaznost odložit, nebyla řada okolností dodnes vyjasněna. Chybějí personální spisy zasahujících příslušníků SNB a pitevní protokoly zastřelených, není zřejmé, zda byla v blízkosti těl nalezena střelná zbraň či zda se uprchlíci pokoušeli přes hranice přenést větší finanční obnos, což vzhledem k povaze zaměstnání Zábřeského nebylo nepravděpodobné. Zdroj obrázku: ABS, f. Svazková agenda vedená u krajské správy MV Liberec, a. č.: S – 2794 Liberec

Debrník

Dostupné v: English | Česky

Zámek Debrník stával v zaniklé stejnojmenné obci asi kilometr od Železné Rudy. Do roku 1949 zde působila pohraniční četa SNB náležící pod II. prapor se sídlem v Písku, potom se stal zámek sídlem roty Pohraniční stráže spadající pod 7. brigádu v Sušici. Přestože toto období přestál v relativně dobrém stavu, byl památkově cenný zámek pohraničníky na podzim roku 1989 stržen, zbyla po něm pouze alej. Prapor Pohraniční stráže sídlil v přilehlé Železné Rudě, která byla ve 20. století svědkem i takových událostí jako pochod smrti židovských žen v roce 1945 a odsun německého obyvatelstva letech 1945‒1946. Po pádu železné opony, jehož symbolem je obnovené hraniční nádraží společné s Bavorskou Rudou, se z města stalo opět oblíbené horské letovisko.

Paměť národa pro váš chytrý telefon
Stáhněte si zdarma! Aplikace Místa Paměti národa vzniká na základě vzpomínek pamětníků na události minulého století v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století.